Těhotnej fotr šílený blog ze života BI konzultanta

Těhotnej fotr #5 – Sem teplej?

T

Za posledních čtrnáct dní se toho odehrálo hodně. Začíná u nás propukat nákupní horečka, ale asi je to moc brzo. Od svých známých a kolegů mám informaci, že v šestém měsíci přijde pro chlapa hrozný peklo. Ženská prej úplně zmagoří a bude chtít malovat pokoj, kupovat kočárky, dupačky, bodýčka, hračky a další blbosti, o kterejch si myslí, že budou stoprocentně užitečný. U nás to propuklo dřív – už v pátym. Já se k tomu ale asi přidal. Ve volnym čase sem šel normálně do háemka a koupil něco malýho zapínacího na Pučmelouna. Prej je to užitečný a žena měla radost.

Začíná taky boj o kočárek. Je to jako při výběru bytu. Člověk má tunu požadavků na to, co všechno takovej kočárek má mít. Postupně se tvoří kompromisy a nakonec si myslím, že z toho vyleze úplně něco jinýho. Žena chce mít kočárek hezkej a barevnej, aby asi mohla na ulici machrovat, že máme stylový dítě. Já sem v tomhle praktickej. Jelikož mám nějakej metr devadesát, tak potřebuju vysoký madlo, abych se u toho tlačení nemusel ještě krčit. A další zásadní požadavek je držák na kafe. Myslím si, že celkem bodne, i kdybych si do něj dával lahváče. Takže suma sumárum jsme se dostali do bodu, kde jsme si koupili lístky na veletrh For babies, kde si to v sobotu zkusíme ošahat a něco vybrat. Hned vedle je taky For games, ale tam se asi nedostanu.

Víte, jak jsem psal minule o zrušenym badmintonu kvůli bombě? Tak týden na to jsem šel hrát ten náhradní zápas. Jako výhra by tam byla, ale trošku jsem si u toho pocuchal koleno. To mě teď bolí tak, že se na něj nemůžu skoro ani postavit. Z ligy jsem se odhlásil a přesunul se na bezpečnější gauč. Abyste si nemysleli, že jsem lempl, tak jsem si po skoro dvou letech udělal výlet k obvoďákovi pro doporučení na ortopedii. Doporučení jsem vyfasoval a dostal k tomu jako bonus tetanovku. To mi zkomplikovalo plány na víkend, protože je pořád potřeba vymalovat předsíň. K bolavý noze se přidala ještě bolavá ruka. Připadám si jak nemohoucí. Jednou už mě koleno takhle bolelo a skončilo to operací. S rychlostí čekýho nemocničního systému to taky může pěkně dopadnout tak, že v březnu bude žena rodit a mě budou kuchat. By pak měla docela srandu – musela by se postarat o dítě a ještě zkriplenýho manžela.

Ale hlavně pozitivně. Asi po třech letech se stal zázrak a šli jsme do kina. Výběr filmu byl skoro celkem jasnej. Tarantino jen tak někoho nebaví a Joker je totální jistota. Už dlouho jsem neměl dvojitý nachos se sejrovou omáčkou a dvěma litrama koncentrovanýho cukru v podobě coly. Nebudu spojlerovat, ale řeknu Vám jedinou věc. Ten film musíte vidět, protože je skvělej a jsou v něm docela zajímavý věci k zamyšlení. Popravdě jsem si ale uvědomil, proč do kina vlastně tak nerad chodím. Jsou to lidi a naše „štěstí“. Vždycky trefíme nějaký extrémy. Tentokrát to byla partička zhruba pětadvacetiletejch týpků a jejich přítelkyn, jejichž celkový IQ by se možná dalo porovnat s inteligencí vypnutý automatický pračky a mentalitou tak desetiletýho dítěte. V kině udělali jen brutální brajgl v podobě vysypanýho popcornu a vylitý coly a zároveň se chlámali v těch nejvíc důležitejch okamžicích, který fakt vtipný nebyly. Takovýmuhle stádu patří zákaz vstupu kamkoli.

Z Liberce se taky koncem září stalo velkoměsto. Máme zase Burger king, Pizza hut a hlavně Starbucks! Podnik, kterej si nemůžu vynachválit, když každý pondělí jezdím do Prahy a potřebuju dobrý kafe na probrání. A zde se odehrál zlom. „Co si dáváš ve Starbucksu za kafe?“ ptá se žena. „Střední vanilkový latté s extra shotem, proč?“ odpovídám. „Ale jen tak. Tohle pijou buzeranti.“ dostal jsem milou pochvalu. Během chvíle mě tedy má vlastní žena označila za bukvici a nepřišlo jí vůbec divný, že je těhotná a dokonce sem si jí vzal. Popravdě mi to kafe chutná a budu ho pít dál a ať si myslí, co chce. Pomsta přišla pár dní na to. Šli jsme tam spolu a místo normálního kafe, na který se těšila, ode mě z lásky dostala bezkofeinový. Pomsta je sladká.

Jo a makléřka žije! Minulej tejden jsme jí potkali ve vchodě. Akorát si nás už asi ani nepamatuje. A developer jeho mámvpíčismus dotáhnul do totálního topu. Ze „zavoláme si“ se stalo „už si volat nebudeme a rovnou to vytípnu“. Kdybych od něj ještě něco nepotřeboval, tak bych tu veřejně řekl, že je to kokot.

Přidat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Těhotnej fotr šílený blog ze života BI konzultanta

Socky

Instagram

Error validating access token: Session has expired on Monday, 07-Aug-23 07:26:22 PDT. The current time is Wednesday, 20-Nov-24 22:58:01 PST.

Facebook

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction iconsLoad more